Jdi na obsah Jdi na menu
 


Přehled větných členů

Větné členy, přehled

 

základní větné členy:

  • podmět
  • přísudek
rozvíjející větné členy:
  • přívlastek
  • předmět
  • příslovečná určení
  • doplněk
     
každý větný člen může být:
  • holý
  • rozvitý
  • několikanásobný
 
 
 
Podmět
Mluvnicky je nezávislý na jiném členu, shoduje se s přísudkem
Vyjadřuje původce děje, nositele činnosti, vlastnosti, stavu, někdy i cíl děje
Je vyjádřen nejčastěji podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, infinitivem nebo jiným slovním druhem ("výborně", neslo se sálem)
Holý - pes
Rozvitý - černý pes
Několikanásobný - pes a kočka
Ptáme se na něj otázkou 1. pádu (kdo, co?)
  • podmět nevyjádřený - je zřejmý z tvaru slovesa, z jeho koncovky
  • podmět všeobecný - blíže neurčený, ale osobní (např.: všichni, člověk, lidé, někdo…)
  • podmět neurčitý - neznámý neživotný původce (např.: na půdě to zapraskalo)

 
 
2. Přísudek
Je nezávislý na jiném větném členu; shoduje se s podmětem (shoda podle rodu nebo podle smyslu)
Vyjadřuje děj, přisuzuje někomu činnost, vlastnost, stav, změnu stavu
Je vyjádřen určitým tvarem slovesným, jménem se sponovým slovesem nebo jménem beze spony
Holý - čte
Rozvitý - dobře čte
Několikanásobný - čte a píše
Otázka: Co dělá podmět? Co se s ním děje?
  • přísudek slovesný - je vyjádřen slovesem - čte
  • jmenný se sponou - je vyjádřen podstatným jménem, přídavným jménem či zájmenem a tvarem sponového slovesa (být, bývat, stát se, stávat se; Je hodný.)
  • jmenný beze spony - je vyjádřen pouze jménem (Mladost radost.)

 
 
3. Přívlastek
Závisí na podstatném jménu - závislost je vyjádřena v: rodě, čísle, pádě
Blíže určuje podstatné jméno
Je vyjádřen přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, podstatným jméně v pádě prostém (krásy hor), infinitivem
Otázka: Jaký? Který? Čí?
  • přívlastek shodný - shoduje se s pods. jménem v rodě, čísle, pádě (skloňuje se s ním)
  • přívlastek neshodný - neshoduje se s podstatným jménem (při skloňování podst. jména zůstává v témže tvaru)
  • přívlastek holý - nerozvinutý žádným větným členem
  • přívlastek rozvitý - základem bývá rozvíjené adjektivum
  • přívlastek několikanásobný - přídavná jména jedné významové řady
  • přívlastek postupně se rozvíjející - řídící pods. jméno se rozvíjí nejdříve jedním adjektivním přívlastkem, pak celé spojení dalším výrazem; neoddělují se čárkou
  • přívlastek volný - vyjadřující doplňující vlastnost, ale nepodstatnou; odděluje se čárkou;
  • přívlastek těsný - vyjadřuje vlastnost podstatnou, neodděluje se čárkou, může být rozvitý

 
 
4. Předmět
Závisí na slovese nebo na přídavném jménu
Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterou slovesný děj přímo zasahuje, na kterou se orientuje
nebo které se obsah předmětu týká
Je vyjádřen nejčastěji podstatným jménem, zájmenem, infinitivem
Vyskytuje se ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu
 
 
 
5. Příslovečné určení
Závisí na slovese, přídavném jménu nebo příslovci
Je nejčastěji vyjádřeno příslovcem, podstatným jménem, infinitivem
Otázky: jiné než pádové
Vyjadřuje různé okolnosti děje a vztahy:
  • místa -  (Kde? Odkud? Kudy? Kam?)
  • času -  (Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak dlouho? Jak často?)
  • způsobu - ; vlastního způsobu (Jak?), míry (Kolik? Jako měrou? Do jaké míry?), prostředku, zřetele, původu, výsledku…
  • příčiny -  vyjadřuje příčinnou souvislost - Z jakého důvodu? Za jakým účelem? Za jaké podmínky? přípustky…

 
 
6. Doplněk 
Má dvojí závislost - na podstatném jménu i na slovese
Vyjadřuje vlastnosti podstatného jména za jistého děje nebo je mu dějem přisuzován
Je vyjádřen: podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, infinitivem,
přechodníkem
Doplněk může být shodný a neshodný
Doplněk závisí na plnovýznamovém slovese